Komentáře k Hrdost

Komentář k příspěvku Platón o zdatnosti od N

Sat, 19 May 2012 17:38:02 +0000

Dnes, při večeři, jsem otevřel náhodnou knihu na náhodné straně. A zrovna jsem otevřel něco, co pěkně doplňuje tuto diskusi: Soumrak model od Nietzscheho, Sokratův problém, paragraf pět a především šest.
Samozřejmě to neznamená nic, jen že to osobně pociťuji tak nějak stejně… A jak jinak, je to tam vysvětlené lépe než tady ode mne. Ještě podotýkám, že při psaní předešlých komentářů jsem tento “zdroj” v mysli neměl (což mi můžete věřit a taky nemusíte…).

Samozřejmě existují různé cesty k jednomu cíli. Proti tomu žádná a osobně respektuji všechny. Záleží na osobní preferenci.
Tady šlo spíš o totožné cesty s jiným cílem. Co může být pro jednoho hledáním moudrosti, to může být pro druhého samoúčelné žvanění. Před tím jsem chtěl varovat, to byla podstata předešlých komentářů

Komentář k příspěvku Platón o zdatnosti od hwg

hwg — Wed, 16 May 2012 07:25:44 +0000

Někdy se holt stane, že se např. potká duše spíše analytická s duší stratéga. A je samozřejmě velká škoda, když se věcná podstata, na které se jinak víceméně shodnou, nakonec ztratí v nekončících dohadech. Jinak díky za upřesnění Vašeho postoje.

Komentář k příspěvku Platón o zdatnosti od N

Sat, 12 May 2012 18:17:00 +0000

Díky, jakákoliv slušná poznámka je zde vítaná.
Myslím, že Vám rozumím, ale z mé strany je to trochu jinak. Výrazem “badatelská filosofie” jsem myslel právě bezobsažné handrkování se jak to kdo myslel, souboje nicneřešících argumentů, hádky nad “významem slov” – prostě prázdno. Naopak “praktickou filosofií” jsem myslel právě její skutečné pojmutí – hledání moudrosti. Možná chybně použité termíny, to ale protože nejsem badatel, který by si s nimi hrál a v rámci svého mikrosvěta nemám potřebu hledat matematicky přesné “termíny”.

Záležet pouze na mě, tak nehledám “argumenty” u Platóna ani kohokoliv jiného. Dle mého úsudku si to však žádá doba (s tímto nemusí řada moudrých lidí souhlasit. Já to vidím takto: Chceme-li něco sdělit, tak se přeci musíme umět vyjádřit, ne?) A účel tohoto konkrétního sdělení jsem již upřesnil. Snad to dává s přihlédnutím k předešlému komentáři alespoň trochu smysl…

Komentář k příspěvku Platón o zdatnosti od hwg

hwg — Wed, 09 May 2012 21:40:10 +0000

Dovolím si drobnou poznámku k té Vaší praktické filosofii. Tedy, pokud Vás bude zajímat.
Slovo filosofie za Řeků znamenalo původně lásku k moudrosti. Označovalo výchozí předpoklady k jejímu dosažení. Šlo o hledání, které musí vést k poznání, tedy jen o jakési předběžné přípravné stadium, o nastoupení cesty vedoucí k moudrosti (tj. o nižší stupeň této moudrosti). Záhy však došlo k odklonu. Ten spočíval v záměně zmiňovaného přípravného stadia s cílem samotným. Moudrost začala být nahrazována „filosofií“.Tak se vlastně zrodila profánní filosofie, kterážto jest znakem pouze racionálním a nikoliv duchovním.
Praktická aplikace za každou cenu znamená obrovskou převahu moderny a upozadění tradice. Praxe je pak natolik rozvinuta, že sama sebe ubíjí a dodává civilizaci materiální charakter. A ani zde to neskončí.

Komentář k příspěvku Platón o zdatnosti od N

Tue, 01 May 2012 21:52:56 +0000

Je zde několik problémů.
Prvně, zdatnost je metafyzická hodnota a tak nejde slovy jasně vyjádřit. Dále, v poznámce v závorce jsem zdůraznil, že se jedná o moderní názor překladatele. On se odvážil vyjádřit to, na co si netroufl sám Platón Už to o něčem vypovídá.
Ale, hovoří tam o “etické” ctnosti. Z toho mi vychází jistá dobrovolnost a tedy nepokrytost následně vyjmenovaných kategorií. Kdyby hovořil o biči morálky, tak by to byla jiná…

Platón to napsal dobře. Kdo chápe chápe, kdo nechápe nepochopí. Zdatnost je jakási celková kvalita individua, které své jednání neodděluje od své absolutní duchovnosti. Můj osobní názor je ten, že toto je právě pravá podstata Aríjství a že pouhé rozčleňování na jakési kategorie je nepochopením této absolutní jednoty, která bez jakékoliv své části (=jakkoliv rozdělená) pochopit nelze (toto tvrdí Platón v tom samém dialogu, ale k jinému tématu – schopnost ne-poznávat na základě pouhé části poznávaného).

Co z toho? Nic Chtěl jsem poukázat, že i v Platónovi je zakořeněná jistá představa o nerovnosti lidí, což by mohl být dobrý výchozí bod v “boji proti” dnešnímu egalitářství respektive v boji za opak. Badatelské filosofování jako takové mě nezajímá, zajímá mě praktická filosofie.

Komentář k příspěvku Platón o zdatnosti od hwg

hwg — Tue, 01 May 2012 17:04:54 +0000

Zdatný člověk v tomto pojetí vskutku míří k nejvyšším metám. Ten Platónův odstavec se mi velice líbí.
Ovšem v předmluvě mi nesedí ta kategorizace zbožnosti. Je to příliš obecné. Může tím být myšleno i jen správné vykonání rituálu.:-)
Vidím to tak, že zbožnost je těžší váha než spravedlnost a statečnost. Pokud tedy chápeme zbožnost jako skutečný trénink ducha a ne tupou víru.

Komentář k příspěvku Mircea Eliade o svobodě od Julius Evola: Mé setkání s Codreanem | Délský potápěč

Julius Evola: Mé setkání s Codreanem | Délský potápěč — Mon, 09 Apr 2012 22:11:57 +0000

[...] Regin-Verlag 2009. Sám Eliade napsal o Železné gardě 12 článků, zde je jeden z nich – O svobodě. e) Vedle Zeleného domu (=zelená je barva obnovy a legionářských košil) postavila Železná [...]

Komentář k příspěvku In principio – díl první od M

Wed, 29 Feb 2012 12:24:05 +0000

Od vrcholného stedověku se filosofie točí více či méně okolo “bytí”. Zde obsažené myšlenky o “ryzím bytí” jsou jedním z důvodů toho, proč jsem si vedle “totalitní” němčiny (s jejím vynikajícím termínem “Dasein”), zamiloval ještě arabštinu, kde spony “být” a “mít” vůbec neexistují. (V praindoevropštině spona “mít” také neexistovala a “být” dost možná také ne.) Proto dovedu pochopit orientální zasvěcence, kteří opovrhovali řeckou filosofií a řečtinou s tím, že se jedná pouze o “šumění slov”. Tím by se mimochodem vysvětlila také jistá přitažlivost arabského světa a přísně monoteistického islámu pro západní tradicionalisty.

Komentář k příspěvku Krátce: Nietzsche, Hérakleitos a “historie” ne ve smyslu profánním od Jan

Jan — Tue, 10 Jan 2012 19:26:50 +0000

Dnes,kdy jsou knihovny zavaleny hnojem, Mi tyto díla svítí.
Znám taky spousty fanoušků Nietcheho,kteří jako mouchy na mucholapku
se lepí na svůj idol.
Na základce a snad i na střední mi často bylo vtloukáno do vědomí
že Nietchie byl zlý nacista apod.
Skvělé knihy:)) jsou taky:
Mimo dobro a zlo: předehra k filosofii budoucnosti
Soumrak model, čili Jak se filosofuje kladivem

Komentář k příspěvku Krátce: Nietzsche, Hérakleitos a “historie” ne ve smyslu profánním od Neřeknu

Neřeknu — Tue, 10 Jan 2012 16:23:46 +0000

@Jan
No skvělá… jak se to vezme: rozhodně je zajímavá jako exkurz do řecké filosofie. I když to mě až zas tak nezajímá.
Podstatná je dle mě v tom, že v ní Nietzsche jako v jediném svém díle dává najevo -i když nepřímo- jak jej chápat. Svým způsobem “vysvětluje” když říká, co je mu sympatické.

Ne že by mi na tom zas tak záleželo, ale už se mi tu sypala na hlavu hromada kritiky, že překrucuji jeho myšlenky, že mu rozumím jak jen chci a blablabla… Stejně tak jsem viděl nějaké publikované výklady jeho učení – většina makulatura na n-tou…

Nietzschemu (stejně jako Klímovi) by nejspíš vůbec nezáleželo na nějakých výkladech jejich děl. Podstatné by pro ně bylo jedno: velikost člověka a myšlenky jež s jejich díly nějak zachází. V případě “velikosti” by jim, dle mne, bylo i účelové překroucení jejich díla sympatické. Vlastně opravdu velká myšlenka či člověk by jejich dílo překroutit nemohli bez ohledu na to, co by o něm tvrdili.

Vraťme se ale k “Filosofie v tragickém období Řeků”. Kdyby bylo někdy v budoucnu třeba podat “exaktnější! vysvětlení Nietzschova díla, tak by se určitě mělo čerpat v této knize.