Demokracie a moderní člověk

Již od začátku našeho působení jsme se jasně vymezovali proti demokracii, protože jsme přesvědčeni, že je v praxi nerealizovatelná. Základním předpokladem pro její existenci jsou totiž uvědomělost a sebeovládání, což jsou vlastnosti, kterých se většině lidí zoufale nedostává. Sami jsme nesmiřitelnými kritiky demokracie, kteří již několikrát deklarovali svůj nezájem o volební proces. Již mnohokrát jsme demokratické uspořádání probírali z různých úhlů pohledu a v kontextu různých skutečností, nicméně všechny tyto kritiky vycházely z víceméně podobné perspektivy. Pro dnešek se budeme snažit naši perspektivu trochu posunout a podívat se na demokracii s vyšším nadhledem.Potyčka v pralamentu

Na chvíli teď ponechme stranou realitu a zamysleme se nad samotnou ideou demokracie. Lze jen stěží pochybovat, že idea demokracie představuje – za jistých okolností – velkou a ve své podstatě vznešenou myšlenku. Teoreticky by docela dobře mohla být způsobem vlády vyššího člověka, neboť v sobě váže některé vyšší principy a myšlenky: v myšlenkové rovině osvobozuje člověka od vnější nadvlády, dává mu do ruky moc nad svým bytím a přiznává mu tím schopnost vládnout svému životu a formovat svůj osud. Člověk takové myšlenky potřebuje: potřebuje si být vědom faktu, že v jádru jeho bytí skutečně spí síly, které mu umožňují překonání všech omezení a svobodné tvoření a zkoumání dosud neuskutečněných realit a možností. Lidská bytost by zcela samozřejmě měla směřovat k sebeosvobození, měla by směřovat k ovládnutí vlastního života a jeho formování podle své vlastní vůle.

Pokračovat ve čtení

Směrnice Julia Evoly nově zpřístupněny v elektronické podobě.

Pro více informací, recenze a doprovodné texty vizte aktualizované oznámení o vydání překladu této knihy.

Julius Evola: Směrnice

Volba příštího amerického prezidenta dopadla jak dopadla. Jedním z bezprostředních následků je, že se vynořilo obrovské množství reakcí, úvah a rozborů, kteréžto jsou ovšem, coby v drtivé většině případů postrádající základ jakýchkoli pevných principů, dle nás zcela nicotné. V záplavě informací jsme však narazili i na jednu podnětnou úvahu; tu bychom zde chtěli kvůli jejímu mimovolně nadčasovému přesahu – a rovněž i jako vodítko pro politickou praxi – nyní analyzovat.

Protest proti Trumpovi

Ona úvaha tvrdí následující: vítězného kandidáta volili lidé, kteří se nedovedli přizpůsobit vývoji společnosti a chtěli by se vrátit ke starým pořádkům; naopak ti, kdo jsou s „pokrokovou“ společností konformní, tíhli ze své přirozenosti ke druhé straně.

Potud nemáme problém souhlasit.

Problém je, že autor dále považuje a priori pokrokovost za něco positivního a neschopnost se jí přizpůsobit téměř za nemoc. Pokračovat ve čtení

Geny nebo prostředí?

Poměrně zajímavou otázkou, kterou si člověk může klást, je otázka vztahu vlivu vnějšího prostředí a vlivu genů na vývoj jednotlivce. Do jaké míry je za rozvoj člověka zodpovědné prostředí, v němž se nachází, a do jaké míry je jeho chování určeno krví kolující jeho žilami? A do jaké míry má člověk svobodnou vůli ovlivňovat svůj osud? Většina názorů se v tomto ohledu drží – lidově řečeno – „pří zemi“; my máme v úmyslu nabídnout trochu odlišný úhel pohledu.

Dle nás je totiž zaměřeni se čistě na vztah geny versus vnější prostředí zamíření špatným směrem. V první řadě jsme si vědomi skutečnosti, že hmota neexistuje sama o sobě, ale v rámci pevného hierarchického vztahu s duchem. A protože je z tohoto vztahu neoddělitelná, je přemýšlení o ní mimo kontext tohoto vztahu logickým nesmyslem. Zadruhé, předpoklad, že člověku vládnou jeho geny, by pro nás mohl být relevantní pouze tehdy, pokud bychom zároveň přijali myšlenku, že člověk vlastně není ničím jiným než specifickým druhem zvířete. My však nevěříme, že je člověk na cestě od opice, ale že jde opačným směrem: nejpřímější možnou cestou k opici. Mají-li živočišné geny na člověka vliv, pak právě proto, jak moc se už opici zvládl přiblížit.

transhumanismus

Pro tuto chvíli bude mnohem lepší, zredukujeme-li náš výchozí problém na jinou otázku: je novorozený člověk jako nepopsaný list papíru, jako „tabula rasa“, nebo si v sobě nese nějakým způsobem zakódovaný svůj budoucí osud?

Pokračovat ve čtení

(Pro přehlednější zobrazení přejděte na YouTube stránku videí)

Přinášíme kompletní český překlad alba La Mano di Gloria / Ruka Slávy (2012) italské hudební skupiny IANVA. Toto album je zhudebněným příběhem stejnojmenné knižní trilogie autora Renata „Mercyho“ Carpanety.

*

Děj příběhu se odehrává v blízké fiktivní budoucnosti roku 2029. Evropský kontinent je tou dobou již zcela ovládnut mocenským aparátem byrokratického superstátu, jenž svým sociálním inženýrstvím soustavně potlačuje veškeré zbytky původních tradic a jenž do popředí svých struktur vynesl ty nejzvrhlejší a ničeho se neštítící jedince. Proti takovéto nesrovnatelné přesile se vzbouří jen hrstka beznadějných snílků a ztracenců. Jak to vše skončí? To se dovíte během poslechu…

*

Abychom posluchačům usnadnili orientaci v ději, přeložili jsme též krátké textové úvodníky jednotlivých skladeb, které je zasazují do kontextu celého příběhu. Úvodníky jsou dostupné buď ve formě samostatného textového souboru (.pdf, předpřipraveno k tisku) anebo přímo na stránkách YouTube v popisu pod jednotlivými videi. Doporučujeme číst příslušný úvodník vždy před začátkem každé skladby.

*

Zejména doporučujeme skladby:

2. Krása vzpoury
7. Ohňonoši
8. Ohně a hvězdy

*

Skupina: IANVA (http://www.illevriero.it/ianva/)

Album: LA MANO DI GLORIA (2012)

Malby na pozadí: http://www.dinamorivoluzione.com/

Překlad a kompozice: Hrdost.net (2016)

Souhlas k publikování videí na serveru YouTube nám laskavě poskytli v písemné formě autoři. Ještě jednou tímto skupině IANVA děkujeme!Ruka Slávy

Abul Abbas (Aetius)

Abul Abbas – slon Karla Velikého

Abul Abbas – slon Karla Velikého

nakreslil Aetius

Pokračujeme v tradici! I během druhého kvartálu roku 2016 jsme se každý měsíc sešli, abychom společným pochodem stvrdili naše kamarádství a připravovali plány pro blízkou i vzdálenou budoucnost.

Závěrem tohoto období jsme ku příležitosti oslavy slunovratu vyrazili na slovenskou Fatru. Ne příliš zdařilý průběh nakonec chápeme jako vítanou zkoušku, jejíž hodnotu ukáže budoucnost. Každopádně nepolevujeme – vytrváváme!

Fatra slunovrat 2016

Velká Fatra XX JUN MMXVI

Rozpis druhé poloviny roku 2016

30. červenec – sobota

20. srpen – sobota

17. září – sobota

22. říjen – sobota

20. listopad – sobota

21. prosinec – středa

Kdo se chce přidat, ať napíše na kontaktní email!


Smrt pohodlnému životu!