Hrdost

Tímto krátkým rozborem doplníme naši předchozí sérii článků věnovaných barevné imigraci (1, 2, 3). Dnes si ukážeme, jak imigrací působené problémy vyjevují absurdní nesmyslnost tzv. politické korektnosti, potažmo univerzalistického mýtu rovnosti. Nepůjde opět o žádné složité úvahy: od čtenáře požadujeme pouze to, aby se začal na zcela triviální fakta dívat jinak.

***

Nedávné útoky v Bruselu představují jen další událost, která coby článek ve dlouhém sledu obdobných katastrof nepředstavuje pro dnešní Evropu vlastně nic výjimečného. Všem je jasné, co se stalo a kdo za tím stojí: imigranti neevropského původu útočí na Evropu zevnitř – tak jako již nesčetněkrát v nedávné minulosti. Jde o holá fakta, uznat je musí každý.

Již na tomto základu bychom mohli vystavět celou řadu otázek a hledat pro ně odpovědi. Proč Evropa, proč nejsme schopni jednat-bránit se, co s tím, atd. Toto již samozřejmě dělají jiní. My bychom tu chtěli poukázat na jeden aspekt, který jsme prozatím nikde s patřičným důrazem probíraný nenašli. Jsou jím následně zaváděná „bezpečností opatření“ a jejich význam.

Dokonce i u nás byly bezprostředně po útocích nasazeny stovky vojáků a policistů do ulic^[1]. Obdobné se děje po celé Evropě, a kupříkladu kontroly na letištích již dosahují propastných rozměrů. Podstatné je na tom však následující: těmto opatřením se musí bez výjimky podřizovat všichni – i ti, u nichž je to při zdravém rozumu zjevně naprosto zbytečné.

Přes veškeré možné námitky z říše hypotetického teoretizování se tu totiž jedná výhradně o problém působený mimoevropskou imigrací. Racionální by tedy bylo, aby veškerá „bezpečnostní opatření“ byla cílená pouze na ni a aby jich bylo původní evropské obyvatelstvo ušetřeno. A nejedná se tu jen o záležitost abstraktních principů – jako svoboda nebo domovské právo –, nýbrž jde i o zcela praktické záležitosti: namísto rozmělňování by se mohlo úsilí soustředit na všechny skutečně potenciálně nebezpečné. Jinak a konkrétněji řečeno, smysl by po všech stránkách mělo, aby byli kontrolováni pouze barevní.

Problém je, že to se z důvodu politické korektnosti nikdy nestane.

Aby byla zachována proklamovaná „rovnost“, budou kontrolám a omezením podrobováni všichni – i když je vlastně všem jasná zbytečnost tohoto počínání. Tragické na tom však je, že lidé propagandou vnucené představě o rovnosti nejspíše skutečně věří a upřednostní ji před zdravým rozumem: proto budou tvrdit, že všeobecné utahování šroubů, které však zapříčinili pouze cizinci, je i pro ně nutné. V tom vidíme naprosto absurdní nesmysl.

*

Náprava je teoreticky jednoduchá: stačí, aby si lidé začali uvědomovat existenci rozdílných lidských skupin, jejich nestejnost a nerovnost, neslučitelnost a fundamentálně odlišné založení, a z toho plynoucí nemožnost aplikovatelnosti jedněch stejných pravidel (včetně zákonů!) na všechny. Naopak, je nutné diferencovat, zavádět rozdílné zákony pro rozdílné lidi, a pochopit škodlivost všech snah o všeobecnou unifikaci. Takovéto poznání by nutně vedlo k závěru, že dnešní ideologie „rovnosti“ je ve skutečnosti lživá, neřku-li zločinná.

[1] Ponechme stranou, že tito jsou spíše divadlem pro lid, neboť se lze stěží domnívat, že by byli schopni jakýmkoliv útokům skutečně zabránit, natož pak útokům sebevražedným.