Archive for the ‘Výňatky a převzaté texty’ Category

Tento text vyšel původně pod názvem Civiltà americana
jako článek Julia Evoly z roku 1952 v nám neznámém periodiku.
Přeloženo prostřednictvím anglického překladu, který je na mnoha místech dostupný na internetu. Italský originál ve stejnojmenném sborníku Evolových
textů
Civiltà americana. Ilustrační obrázek doplnil český překladatel.

***

Blesk socha svobody

Americká „civilizace“

Nedávno zesnulý John Dewey byl v americkém tisku oslavován jako nejreprezentativnější postava americké civilizace. To je zcela v pořádku. Jeho teorie jsou se svými názory na člověka a život zcela reprezentativní pro amerikanismus a jeho „demokracii“.

Podstatou daných teorií je toto: Každý se může stát, čím chce, jediným omezením je dostupnost technologických prostředků. Rovněž nikdo není někým na základě své pravé přirozenosti ani neexistují žádné skutečné rozdíly mezi lidmi – jsou pouze rozdíly v kvalifikaci. Podle této teorie se každý může stát kýmkoliv, jestliže ví, jak se to naučit.

Jasné to je na případu „self-made mana“. Ve společnosti, která pozbyla veškerého smyslu pro tradici, se představa o osobním růstu bude šířit do všech oblastí lidské existence a bude tak upevňovat rovnostářskou doktrínu ryzí demokracie. Přijetím základu takovýchto idejí dochází následně k nutnému zavržení všech přirozených rozdílů. Každý si může myslet, že má potenciál kohokoliv jiného, a pojmy „výše“ a „níže postavený“ tak ztrácejí svůj význam, ctění odstupu a respektu se stává nesmyslné a všechny styly života jsou otevřené všem. Američané stojí se svou mechaničností proti všem organickým pojetím života. Ve společnosti, která „začala od nuly“, má vše charakter „vyrobeného“. V americké společnosti jsou vnější projevy pouhými maskami, nikoliv tvářemi. Spolu s tím vším jsou proponenti amerického způsobu života nepřátelé skutečné osobitosti.

(Celý příspěvek…)

Reklamy

Read Full Post »

Tento text vyšel původně pod názvem Sulla „Milizia“ quale visione del mondo
jako článek Julia Evoly v rubrice Diorama mensile v periodiku Il Regime Fascista
ve vydání z 30. května 1937.
Přeloženo prostřednictvím anglického překladu, který je dostupný v knize Metaphysics of War (Arktos 2011). Poznámky pod čarou a v hranatých závorkách a ilustrační obrázek doplnil český překladatel.

***

MAS DECIMANová fašistická generace již bezpochyby oplývá bojovnou vojenskou orientací. Dosud však stále neporozuměla, že je nezbytně nutné, aby začlenila dílčí prvky prosté disciplíny a psychofysického výcviku také do vyššího řádu – do povšechného názoru na život.

Etický aspekt

Člověku se to stává zřejmým ve chvíli, kdy studuje naše prastaré tradice. Tyto tradice často a jistě ne náhodou používaly k vyjádření čistě duchovních skutečností symbolismus převzatý z bojů, vojenské služby a vlastního hrdinského uplatnění. Skupina noviců se v orfismu označovala jako stratos či „vojsko“; slovo miles [lat. voják] představovalo stupeň v hierarchii mithraismu; symboly utrpení se opakovaně objevují u posvátných představitelů klasického Říma a částečně se také přenesly do křesťanského asketismu.

Zde se však budeme zabývat něčím určitějším než pouhými analogiemi. Jmenovitě tu půjde o související doktrínou „svaté války“, o níž jsme již dříve pojednali jak v našich knihách[1], tak i na stránkách těchto novin. Omezíme se na pole etiky a pojednáme o zvláštním základním přístupu, který má za cíl přivodit radikální změnu na celém poli hodnot, a vyzvedneme tento přístup na úroveň mužnosti, čímž jej zcela očistíme od buržoazních postojů, humanitarismu, moralismu a pokulhávajícího konformismu.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Tento text vyšel původně pod názvem Tramonto degli eroi jako článek Julia Evoly v periodiku Meridiano d’Italia ve vydání z 1. října 1950. Přeloženo prostřednictvím
anglického překladu, který je dostupný v knize
Metaphysics of War (Arktos 2011).

***

Julius Evola

Motivem války a nového zbrojení se ve světě „Zápaďanů“ opět stává snaha o zajištění bezpečí. Atmosféra je plná intenzivní propagandy s tónem křížových výprav využívající všechny své ozkoušené a letitou praxí ověřené metody. Nemůžeme se zde podrobně zabývat otázkami našeho specifického zájmu, spíše se budeme věnovat něčemu obecnějšímu. Půjde tu o vnitřní rozpory v aktuálních představách o válčení. Tyto rozpory podrývají samotné základy toho, co se běžně nazývá Západem.

Technokratický omyl v uvažování o „válečném potenciálu“ primárně v souvislosti se zbraněmi, výstrojí a moderním technickým vybavením na straně jedné a redukování válčícího člověka jen na „lidský zdroj“ na straně druhé byl již vystaven četné kritice. Klíčový element „válečného potenciálu“ vždy představuje kvalita a duch mužů, kteří zbraně coby nástroje útoku a destrukce dostávají do rukou – to platí pro minulost, současnost i budoucnost. Žádná mobilizace nebude nikdy „totální“, jestliže se nenajdou muži, kteří by mohli svým duchem a nadáním čelit nevyhnutelným zkouškám.

Jak se to má v tomto ohledu ve světě „demokracií“? Chystají se už potřetí ve 20. století k zavlečení lidstva do války, do „války proti válce“. Muži jdou do války, zatímco je válka kritizována. Jsou potřeba hrdinové – ačkoliv je pacifismus proklamován jako nejvyšší ideál. Jsou potřeba válečníci, ačkoliv se slovo „válečník“ používá jako synonymum k útočníkovi a kriminálníkovi. Morální princip „oprávněné války“ se omezil na policejní operace ve velkém rozsahu a došlo k okleštění významu bojovnosti na poslední prostředek sebeobrany.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Tento důležitý text vyšel původně pod názvem Preparazione dell’idea: La prova dell’aria jako článek Julia Evoly v týdeníku LA RIVOLTA IDEALE ve vydání z 10. dubna 1952. Přeloženo prostřednictvím anglického překladu, který je dostupný v knize A Handbook for Right-wing Youth (Arktos 2017).

***

Julius Evola

Staré iniciační rituály od noviců vyžadovaly, aby prošli zkouškou, která byla symbolicky nazývána jako zkouška vodou nebo dokonce zkouška vzduchem. V běžném materiálním životě jsme zvyklí utvrzovat ty věci, které nám skýtají pevnou oporu, takže se o ně můžeme opřít třeba i když se proti nim zrovna vymezujeme. Tohle představuje prvek „ne-já“, který já většinou potřebuje, aby samo sebe vnímalo, téměř jakoby prostřednictvím kontrastu. Od novice se čekalo, že prokáže svou schopnost aktivního jednání bez jakékoli opory tohoto typu, dokonce i když neměl kolem sebe nebo pod sebou ani žádný pevný a odolný element jako je země, místo ní byla tekutá voda nebo vzduch. Novic tak mohl prokázat svou svobodu, svou schopnost jednat skutečně z vlastní vůle, která vycházela přímo z něj.

Všechno tohle by se dalo dost dobře použít na oblast politiky, především na hnutí a lidi pronárodní fronty, počínaje MSI. Bylo by zajímavé vystavit tato hnutí s jejich lidmi „zkoušce vzduchem“. Co máme na mysli: předpokládejme, že současná vláda by najednou padla; že by se zrušily mimořádné zákony a odčinilo by se mnoho křivd; že by byl zrušen článek 16 [1]; a tak dále – jinak řečeno, předpokládejme, že by byl vyhlášen „konec poplachu“.
(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Julius Evola

Nám se, pokud vůbec, jeví příhodnější pojetí na způsob Řádu sdružujícího osobnosti věrné určitým principům, zakotvené v tradiční duchovnosti, ale také v přímějším styku se skutečností a dějinnými proudy. Takový Řád by ostatně tvořil páteř pravé pravice, a kdyby se jeho členům, aniž by svou příslušnost dávali ostentativně na odiv – pozvolna dařilo obsazovat jisté klíčové pozice současné společnosti a kultury, náprava by ještě byla možná.

Toto vše platí principiálně, protože dnešní prostředí ani úroveň lidí podobné iniciativě nepřejí. Prozatím zbývá jen to, co zamýšlel i Guénon, totiž vytváření středisek tradiční intelektuality, jejichž činnost by se „realisticky“ omezovala na kulturní oblast. Ani tuto aktivitu bychom neměli podceňovat.

Úryvek z článku Julia Evoly René Guénon a „integrální tradicionalismus“,
jehož překlad publikoval Délský potápěč.

Read Full Post »

Miroslav Dolejší

Pozoruhodnější však je, že ani ti druzí, kteří se s tímto královstvím mrtvých za živa a jeho oporami dostávají do konfliktu, nejsou z jiného těsta. Jen z té říše stínů na okamžik vystoupili do světla lamp, jen se od ní od jisté chvíle a na jistou chvíli odloupli, ale v jádře i oni jsou a zůstávají produkty a odchovanci její odlidštěné mentality. Jejich bezradnost či otrlost ve sféře primárních citových reakcí až příliš často signalizuje, že také oni mají poušť klimaticky v krvi, i když jsou s ní momentálně, ze specifických a ryze osobních příčin, na nože.

Jako by se obě tyto kategorie lidí, odpůrci i představitelé normálu, ocitli na různých stranách zprofanované barikády jen shodou politováníhodných okolností, o nichž rozhoduje vis maior, nikoli oni. Jako by je řádově rozdělovala jen míra temperamentu a okamžitý stupeň osobní odvahy: to, že jedni se do propasti nikdy neodváží, to je neodváží se být sami sebou, kdežto ti druzí ano. Jinak jsou v zásadě z téhož hnízda, jen jedni z něho chtějí uletět a druzí jsou odhodláni z nedostatku lepšího v něm zůstat, poněvadž na možnost úniku z něj nevěří. Psi, kteří se tak velice nemají rádi a působí si navzájem tolik utrpení, jsou uvázáni u stejné boudy. Jen každý na jiném řetězu.

Bohužel, je to svět lidí, lidí před koncem. Svět nepřetržitého výprodeje hodnot z toho mála, co ještě zbývá. O nějaké morální integritě nemůže být řeč, na něco takového už tito lidé dávno nemají. Progresivně v nich vyhasínají i bazální instinkty, které člověka provázely délkou staletí. Tak dlouho se tetelili na hromaděnými věcmi, až se těmto svým věcem začali podobat. Lidi v této podobě už si nemají s lidmi skoro co říci, přiměřeně jsou s to komunikovat jen se sobě podobnými automaty, připomínajícími člověka pouze povrchovou úpravou.

Praha, 19. 10. 1987

(dosud nepublikováno – pozn. OD)

Read Full Post »

Arhanghel MihailLegio Verticalis zdieľa s rumunskými legionármi jednu fundamentálnu črtu. Rovnako ako oni, aj my kladieme na prvé miesto Boha a duchovné hodnoty! Sme totiž presvedčení, že bez hlbokého duchovného základu je každé ľudské spoločenstvo vopred odsúdené k úpadku a následne aj k zániku. Zároveň sme neochvejne presvedčení, že práve strata duchovných hodnôt doviedla Európu do bahna jej súčasného stavu. Je márne pokúšať sa bojovať len o záchranu bezduchého tela Európy, najprv treba do neho opäť vpustiť Ducha. A následne z plných síl usilovať o znovuzrodenie rasy pravých mužov – hrdinov.

Legiunea Arhanghelului Mihail nám však môže byť príkladom nielen svojim hlbokým duchovným založením, ale aj v mnohých ďalších sférach. Preto sa dnes chceme zamyslieť nad Codreanuovou príručkou, určenej pre vodcov hniezd, ktoré boli základnými operačnými jednotkami Legiunea Arhanghelului Mihail. Napriek neaktuálnosti niektorých jej bodov sa stále jedná o mimoriadne kľúčový spis, ktorý by sa po menšej aktualizácii mohol stať zdrojom jasných orientačných bodov pre našich duchovných bratov. Zastavíme sa teda postupne nad niektorými bodmi z tejto knihy a pridáme k nim aj niekoľko dôležitých poznámok a citátov. Tučný text sú preklady Codreanuovej knihy, vety písané obyčajným písmom sú naše vlastné poznámky. Dnes sa zoznámime so Šiestimi fundamentálnymi zákonmi hniezda.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Older Posts »