Archive for the ‘Výňatky a převzaté texty’ Category

Tento text vyšel původně pod názvem Tramonto degli eroi jako článek Julia Evoly v periodiku Meridiano d’Italia ve vydání z 1. října 1950. Přeloženo prostřednictvím
anglického překladu, který je dostupný v knize
Metaphysics of War (Arktos 2011).

***

Julius Evola

Motivem války a nového zbrojení se ve světě „Zápaďanů“ opět stává snaha o zajištění bezpečí. Atmosféra je plná intenzivní propagandy s tónem křížových výprav využívající všechny své ozkoušené a letitou praxí ověřené metody. Nemůžeme se zde podrobně zabývat otázkami našeho specifického zájmu, spíše se budeme věnovat něčemu obecnějšímu. Půjde tu o vnitřní rozpory v aktuálních představách o válčení. Tyto rozpory podrývají samotné základy toho, co se běžně nazývá Západem.

Technokratický omyl v uvažování o „válečném potenciálu“ primárně v souvislosti se zbraněmi, výstrojí a moderním technickým vybavením na straně jedné a redukování válčícího člověka jen na „lidský zdroj“ na straně druhé byl již vystaven četné kritice. Klíčový element „válečného potenciálu“ vždy představuje kvalita a duch mužů, kteří zbraně coby nástroje útoku a destrukce dostávají do rukou – to platí pro minulost, současnost i budoucnost. Žádná mobilizace nebude nikdy „totální“, jestliže se nenajdou muži, kteří by mohli svým duchem a nadáním čelit nevyhnutelným zkouškám.

Jak se to má v tomto ohledu ve světě „demokracií“? Chystají se už potřetí ve 20. století k zavlečení lidstva do války, do „války proti válce“. Muži jdou do války, zatímco je válka kritizována. Jsou potřeba hrdinové – ačkoliv je pacifismus proklamován jako nejvyšší ideál. Jsou potřeba válečníci, ačkoliv se slovo „válečník“ používá jako synonymum k útočníkovi a kriminálníkovi. Morální princip „oprávněné války“ se omezil na policejní operace ve velkém rozsahu a došlo k okleštění významu bojovnosti na poslední prostředek sebeobrany.

(Celý příspěvek…)

Reklamy

Read Full Post »

Tento důležitý text vyšel původně pod názvem Preparazione dell’idea: La prova dell’aria jako článek Julia Evoly v týdeníku LA RIVOLTA IDEALE ve vydání z 10. dubna 1952. Přeloženo prostřednictvím anglického překladu, který je dostupný v knize A Handbook for Right-wing Youth (Arktos 2017).

***

Julius Evola

Staré iniciační rituály od noviců vyžadovaly, aby prošli zkouškou, která byla symbolicky nazývána jako zkouška vodou nebo dokonce zkouška vzduchem. V běžném materiálním životě jsme zvyklí utvrzovat ty věci, které nám skýtají pevnou oporu, takže se o ně můžeme opřít třeba i když se proti nim zrovna vymezujeme. Tohle představuje prvek „ne-já“, který já většinou potřebuje, aby samo sebe vnímalo, téměř jakoby prostřednictvím kontrastu. Od novice se čekalo, že prokáže svou schopnost aktivního jednání bez jakékoli opory tohoto typu, dokonce i když neměl kolem sebe nebo pod sebou ani žádný pevný a odolný element jako je země, místo ní byla tekutá voda nebo vzduch. Novic tak mohl prokázat svou svobodu, svou schopnost jednat skutečně z vlastní vůle, která vycházela přímo z něj.

Všechno tohle by se dalo dost dobře použít na oblast politiky, především na hnutí a lidi pronárodní fronty, počínaje MSI. Bylo by zajímavé vystavit tato hnutí s jejich lidmi „zkoušce vzduchem“. Co máme na mysli: předpokládejme, že současná vláda by najednou padla; že by se zrušily mimořádné zákony a odčinilo by se mnoho křivd; že by byl zrušen článek 16 [1]; a tak dále – jinak řečeno, předpokládejme, že by byl vyhlášen „konec poplachu“.
(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Julius Evola

Nám se, pokud vůbec, jeví příhodnější pojetí na způsob Řádu sdružujícího osobnosti věrné určitým principům, zakotvené v tradiční duchovnosti, ale také v přímějším styku se skutečností a dějinnými proudy. Takový Řád by ostatně tvořil páteř pravé pravice, a kdyby se jeho členům, aniž by svou příslušnost dávali ostentativně na odiv – pozvolna dařilo obsazovat jisté klíčové pozice současné společnosti a kultury, náprava by ještě byla možná.

Toto vše platí principiálně, protože dnešní prostředí ani úroveň lidí podobné iniciativě nepřejí. Prozatím zbývá jen to, co zamýšlel i Guénon, totiž vytváření středisek tradiční intelektuality, jejichž činnost by se „realisticky“ omezovala na kulturní oblast. Ani tuto aktivitu bychom neměli podceňovat.

Úryvek z článku Julia Evoly René Guénon a „integrální tradicionalismus“,
jehož překlad publikoval Délský potápěč.

Read Full Post »

Miroslav Dolejší

Pozoruhodnější však je, že ani ti druzí, kteří se s tímto královstvím mrtvých za živa a jeho oporami dostávají do konfliktu, nejsou z jiného těsta. Jen z té říše stínů na okamžik vystoupili do světla lamp, jen se od ní od jisté chvíle a na jistou chvíli odloupli, ale v jádře i oni jsou a zůstávají produkty a odchovanci její odlidštěné mentality. Jejich bezradnost či otrlost ve sféře primárních citových reakcí až příliš často signalizuje, že také oni mají poušť klimaticky v krvi, i když jsou s ní momentálně, ze specifických a ryze osobních příčin, na nože.

Jako by se obě tyto kategorie lidí, odpůrci i představitelé normálu, ocitli na různých stranách zprofanované barikády jen shodou politováníhodných okolností, o nichž rozhoduje vis maior, nikoli oni. Jako by je řádově rozdělovala jen míra temperamentu a okamžitý stupeň osobní odvahy: to, že jedni se do propasti nikdy neodváží, to je neodváží se být sami sebou, kdežto ti druzí ano. Jinak jsou v zásadě z téhož hnízda, jen jedni z něho chtějí uletět a druzí jsou odhodláni z nedostatku lepšího v něm zůstat, poněvadž na možnost úniku z něj nevěří. Psi, kteří se tak velice nemají rádi a působí si navzájem tolik utrpení, jsou uvázáni u stejné boudy. Jen každý na jiném řetězu.

Bohužel, je to svět lidí, lidí před koncem. Svět nepřetržitého výprodeje hodnot z toho mála, co ještě zbývá. O nějaké morální integritě nemůže být řeč, na něco takového už tito lidé dávno nemají. Progresivně v nich vyhasínají i bazální instinkty, které člověka provázely délkou staletí. Tak dlouho se tetelili na hromaděnými věcmi, až se těmto svým věcem začali podobat. Lidi v této podobě už si nemají s lidmi skoro co říci, přiměřeně jsou s to komunikovat jen se sobě podobnými automaty, připomínajícími člověka pouze povrchovou úpravou.

Praha, 19. 10. 1987

(dosud nepublikováno – pozn. OD)

Read Full Post »

Arhanghel MihailLegio Verticalis zdieľa s rumunskými legionármi jednu fundamentálnu črtu. Rovnako ako oni, aj my kladieme na prvé miesto Boha a duchovné hodnoty! Sme totiž presvedčení, že bez hlbokého duchovného základu je každé ľudské spoločenstvo vopred odsúdené k úpadku a následne aj k zániku. Zároveň sme neochvejne presvedčení, že práve strata duchovných hodnôt doviedla Európu do bahna jej súčasného stavu. Je márne pokúšať sa bojovať len o záchranu bezduchého tela Európy, najprv treba do neho opäť vpustiť Ducha. A následne z plných síl usilovať o znovuzrodenie rasy pravých mužov – hrdinov.

Legiunea Arhanghelului Mihail nám však môže byť príkladom nielen svojim hlbokým duchovným založením, ale aj v mnohých ďalších sférach. Preto sa dnes chceme zamyslieť nad Codreanuovou príručkou, určenej pre vodcov hniezd, ktoré boli základnými operačnými jednotkami Legiunea Arhanghelului Mihail. Napriek neaktuálnosti niektorých jej bodov sa stále jedná o mimoriadne kľúčový spis, ktorý by sa po menšej aktualizácii mohol stať zdrojom jasných orientačných bodov pre našich duchovných bratov. Zastavíme sa teda postupne nad niektorými bodmi z tejto knihy a pridáme k nim aj niekoľko dôležitých poznámok a citátov. Tučný text sú preklady Codreanuovej knihy, vety písané obyčajným písmom sú naše vlastné poznámky. Dnes sa zoznámime so Šiestimi fundamentálnymi zákonmi hniezda.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Tento text vyšel původně pod názvem Significato spirituale dell’autarchia jako článek Julia Evoly v novinách Corriere Paduano ve vydání z 1. března 1938. Přeloženo prostřednictvím anglického překladu, který je dostupný ve sborníku A Traditionalist Confronts Fascism (Arktos 2015).

***

Julius EvolaV dnešním světě se nezřídka stává, že se požadavky vynucené okolnostmi a „danými věcmi“ – které jsou mnohými kruhy tak vysoce oceňovány – zdají podmiňovat situace, jejichž veškerý význam se jeví být odvozený právě z nich. Ovšem bystřejšímu oku se odkrývá možnost, že tyto situace mohou také zosobňovat hodnotu vyšší, čímž se samy povyšují nad úroveň čisté podmíněnosti.

Slovo „mohou“ jsme použili záměrně, jelikož tím chceme poukázat na charakter „možnosti“, ne nutnosti, což k tomuto vyššímu pojetí patří. Existuje mnoho případů, kdy nám osud skýtá něco, čeho si nepovšimneme a co tak nevyužijeme v náš prospěch. V mnoha dalších případech jak individuálního, tak kolektivního života se požadavky vynucené okolnostmi chovají jako krotitel koní, který třebaže koně skutečně miluje, je nucen ho opakovaně práskat bičem, jelikož mu kůň nerozumí. Tento kůň horlivě plní veškeré prvky cvičení, ale vždy se zastavuje před poslední překážkou, kterou by jinak přeskočil s vynaložením pouze malého úsilí, kdyby pochopil. Ve věku, kdy jsou oči hypnotickým způsobem upoutány k materiální úrovni, úrovni „dané skutečnosti“, se bolestné případy tohoto druhu dějí se železnou pravidelností. Lidé schytávají „rány“ ze všech stran, aniž by pochopili a vydali se správným směrem. „Životní zkušenosti“ představují pracně nashromážděná fakta a jejich různé utřídění pro naše praktické cíle, ale nepomáhají nám k uvědomění si jejich významu; neslouží tedy k tomu, aby nás tyto lekce probudily a následně navedly ke správné reakci. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Převzato ze stránek Legio Verticalis.

***

Europa

Hystéria okolo imigrantov v posledných mesiacoch silnie. Väčšina článkov písaných v duchu “boja za záchranu Európy” neustále argumentuje štýlom, akoby bieli ľudia boli nejaké dokonalé snehové vločky, stačí len odstrániť všetkých tých vonkajších nepriateľov a Európa sa náhle premení na utopický raj, kde bude vládnuť rozum a poriadok. Orwellov doublethink dnes vidieť na každom kroku. Popri zvaľovaní viny na imigrantov sa autori týchto článkov dovolávajú odstránenia “kresťanskej morálky”, či technológie vedenej v “duchu prežitia Európanov” a podobných nezmyslov. Práve strata duchovného Princípu viedla Európu smerom toho najhrubšieho materializmu a bezbrehého nihilizmu, podobne technológia nemôže bez nadvlády tohto Princípu smerovať inam, než k hedonizmu a čisto sebeckým cieľom. Ak majú mať Európania akúkoľvek šancu na prežitie, musia v prvom rade poraziť toho najhoršieho nepriateľa zo všetkých – toho, ktorého si každý z nás nosí sám v sebe. Kým budú prioritou (aj pravice) videohry, TV, zábava, alkohol, kariéra, vzťahy, majetky a podobné druhoradé a prchavé veci, nepohneme sa ani o krok a všetky tieto volania o záchranu nebudú ničím iným, než mlátením prázdnej slamy. Ja osobne nepoznám nikoho, kto by sa čo i len trochu približoval napríklad ideálu stredovekého rytiera, s jeho odvahou, pevnou vierou a nezlomným odhodlaním. To skutočne už nikto nevidí súvis medzi súčasným stavom Európy a absenciou tohto typu muža?! Každý jeden článok by mal neustále napadať len naše vlastné slabiny. Dookola. Pretože vonkajší nepriatelia sú len syndróm, nie príčina. Aj vlci vždy napadnú najslabšieho jeleňa v stáde. Kým nezmeníme rétoriku a následne aj prístup, nič sa nezmení. Je to dôležité, aby tieto veci začali chápať aspoň malé skupinky Európanov, ktoré by opäť začali dobývať stratené pozície tejto kedysi bežnej kvality.

Read Full Post »

Older Posts »