Posts Tagged ‘Dokonalost’

Opravdová dokonalost není koncem, ale začátkem všeho. Představa, že by dosažení dokonalosti znamenalo definitivní konec všeho, ustrnutí či dokonce nějakou formu zneschopnělosti, je nám zcela cizí. Kořeny takové představy nepochybně tkví ve ztotožněnosti člověka s egem a neochotě zpochybnit potřebu neustálého nutkavého myšlení, jež je původcem ega.

Toto ego a jeho iluze o nedokonalosti jsou samozřejmě příchodem solární dokonalosti odsouzeny k zániku. Pro moudrého, který se dostal za mysl a za ego, však zánik ega není nějakým negativním a úplným koncem, ale spíše transformací; je průchodem temnotou smrti, aby bylo nalezeno skutečné světlo a zdroj všeho, smrtí člověka a zrozením nadčlověka.

K tomu, aby to mohlo být pochopeno, je nutné vydat se za hranice ega a mysli, neboť tyto nejsou schopné chápat a uvědomovat si nic, co by je přesahovalo. Pro ego je vše, co není jím samým a z něho samého, nepochopitelné, ustrnulé a mrtvé. Naivní lidé proto považují hyperborejskou pravlast za Ostrov Mrtvých. Hrdinové, kteří našli odvahu a vydali se na neprozkoumaná území, kam mysl nedosáhne a kteří překonali tuto rozbouřenou řeku, moře (Mojžíš), či větrnou smršť (Wotan na Yggdrasillu), poznali, že ona předpokládaná Země Mrtvých je vlastně Zemí Živých. Kdesi jsme to již napsali: mnozí z těch, kteří se zdají žít, jsou ve skutečnosti mrtví a mnozí z těch, kteří se zdají být mrtvými, jsou ve skutečnosti živí.

A jak vypadá opravdová dokonalost a co je jejím hlavním znakem? Výsledkem devíti nocí, kdy Wotan visel na větrném stromě, bylo, že získal runy a k nim osmnáct kouzelných písní, jež mají magickou moc a mohou mimo jiné pomoci zvítězit v boji, získat ztracené zdraví, vybojovat svobodu nebo zažehnout lásku vyvolené ženy. „Tu se mi dobře začalo dařit, magické jsem moudrosti nabyl, slovo za slovem hledalo slovo, čin za činem směřoval k činu,“ provolává Wotan v Hávamálu. Zatímco ten, kdo magickou moc skrytou v těchto kouzelných písních nepoznal, by patrně fňukal nad nepřízní osudu, jeho mysl by hledala důvody, proč se něco nedaří a ospravedlňovala aktuální nedokonalost, ten, kdo ji poznal, by se na svět díval jinak: věděl by, že on jest dokonalým, že on jest zdrojem všeho a že jej tedy v realizaci jeho přání nemůže nic zastavit.

Dosažením dokonalosti může život skončit jedině za předpokladu, že to, co následuje už není životem, ale více-než-životem. Pakliže je život roven spoutanosti iluzorními omezeními a otročení omezeným představám ega, pak duchovní probuzení a realizace dokonalosti jsou totální antitezí života. Znamená-li však život plné uskutečnění vlastního potenciálu, schopnost tvoření vlastního světa a plnění vlastních snů, pak je dosažení dokonalosti teprve začátkem opravdového Života. A jen takový život považujeme za hodný toho, aby byl žit.

Reklamy

Read Full Post »