Posts Tagged ‘jednota’

Jak již zřejmě každý ví, před časem se Britové jako první národ v referendu rozhodli, že vystoupí z Evropské unie. Protože jsme směrem k Evropské unii vždy zastávali kritické názory, jsme s výsledkem tohoto referenda spokojeni: považujeme jej za první hřebíček do rakve bruselského socialistického molochu. Nicméně si nemyslíme, že jeho konec bude snadný a rychlý. Naopak – jak se ukazuje, britská volba se na půdě evropských institucí nesetkává s pochopením, jelikož směr, kterým se EU vydala, je pro jisté jednotlivce natolik důležitý, že udělají všechno, aby ji udrželi při životě v současné podobě. Ať tak nebo tak, jako každá lidská instituce je však Unie již nyní odsouzena k zániku – když zanikly mnohem velkolepější říše stojící na mnohem hodnotnějších základech, není důvodu, proč by neměla zaniknout Evropská unie stojící pouze na základech ekonomických.

Orel a blesk – symbol probuzeného ducha sjednocené Evropy a symbol čisté duchovní síly v její aktivní podobě – numenu.

Evropská unie představuje negativní aspekt mezinárodní integrace – svírající, umrtvující a oslabující. Společný osud, k němuž evropské národy nevyhnutelně vede, je rozklad zaživa a následná pomalá smrt v bolestné agónii. Z mnoha kroků, k nimž Unie přistoupila, je zcela jasně cítit ambice zasáhnout do života každého jednotlivce a vnutit mu svůj vlastní pohled na svět – již mnohokrát na světlo vytažený příklad se zásahy do názvů potravin je dokonalým symbolem tohoto aspektu unijní politiky.

Protože Evropská unie představuje odraz něčeho mnohem hlubšího, je její reformování věcí zcela nemyslitelnou. EU je časový produkt pevně svázaný s naší dobou a věrně odrážející základní princip, který určuje vědomí dnešního lidstva i jeho směřování. Oním principem je neukojitelná nenasytnost, potřeba všechno vysát a neohlížet se ani na odkaz předků, ani na zanechání dědictví potomkům. To není jen problém evropských politiků, ani politiků obecně: tuto tendenci sdílí celé lidstvo. Není proto na místě obviňovat politiky EU za to, co dělají, protože oni jen hrají svou roli v dramatu, který sepsalo lidstvo jako celek. Oni jsou odrazem lidstva jako takového, nikoli několika zdegenerovanými výjimkami mezi masou duševně zdravých a příčetných. Většina Evropanů, kteří evropským politikům tak spílá, je zcela stejná jako oni a na jejich místech by se chovali zcela stejným způsobem. Tito lidé jim nemají co vyčítat, neboť jediné, co z nich mluví, je závist. Společně s tím, jak se nevyhnutelně blíží konec času a tedy konec starého světa i jeho institucí, se bude situace stupňovat – EU se bude uzavírat do sebe, používat stále silnější slova a kopat okolo sebe jako malé dítě, kterému se nechce do školky.

(Celý příspěvek…)

Reklamy

Read Full Post »

Mnohokrát již byl vznesen povzdech – slovem i písmem – nad „naší“ neschopností sjednotit se; a když už k jakési formě sjednocení došlo, nikdy se nedostavil očekávaný výsledek a jednota samotná měla krátkého trvání.  Proč tomu tak je zkusím vysvětlit na demonstrativním příkladu neustále se opakujícího vývoje „našich“ internetových aktivit či prezentací.

Prvně, kdo je to „my“, o nichž bude v tomto textu pojednáno?  Hned na úvod je třeba říct, že nejde o politicky (přinejmenším v užším slova smyslu) definovatelnou skupinu.  Politiku chápeme jako jev čistě povrchní a tak pro nás nemá určující charakter; stejně tak nemůžeme být v zajetí jakékoliv dogmatické ideologie – dogma samotné je svázání tou nejpovrchnější povrchností. Jestliže kdokoliv shledává v těchto kritériích nespravedlnost, byl naopak exkludován tou nejvyšší spravedlností!  Protože jak bylo napsáno předešle, podstatné je proč se co činí, ne samotné co se činí. Hledání konstruktivní odpovědi na otázku kdo jsme by vydalo na nespočet úvah a stejně by nakonec nebylo možné podat přesné vyjádření psaným slovem, jelikož odpověď překračuje sféru, jejíž obsah jsou slova schopna zprostředkovat. Proto se takovémuto přístupu vyvarujeme a uvedeme jen to, co pochopí asi jen nemnozí: My jsme ti, kteří hledají to, co dnes není k nalezení.[1]

Bezpochyby je dnes hlavním prostředkem šíření našich myšlenek internet. Znovu opakuji, prostředek – internet – je pouhá skutečnost, která sama o sobě žádný soud nevydává: je důležité proč se co činí, ne co se činí… V rámci internetu, a nejen v rámci něj, jsme již všichni zažili nespočet prchavých pokusů o jakési „sjednocení“ aktivit. Vždy to vypadalo takto: (Celý příspěvek…)

Read Full Post »