Posts Tagged ‘Julius Evola’

Níže uvedený text Julia Evoly vyšel původně 25. května 1935 pod názvem „Sulle forme dell’eroismo guerriero“ v rubrice „Diorama mensile“ v italském periodiku „Il Regime Fascista“. Do češtiny přeloženo přes anglický překlad ze sborníku Metaphysics of War.

***

Z hlediska lidské osobnosti je fundamentálním principem nacházejícím se v pozadí všech ospravedlnění války „hrdinství“. Říká se, že válka dává příležitost k probuzení hrdiny, jenž uvnitř muže spí. Válka rozbíjí rutinu pohodlného života; prostřednictvím svých těžkých zkoušek poskytuje přetvářející poznání života, života dle smrti. Chvíle, kdy jedinec dosahuje života hrdiny, a to i když jde o poslední moment jeho pozemského života, je na škále hodnot nekonečněkrát cennější, než je táhlá existence strávená jednotvárným požíváním vprostřed trivialit městského života. Tyto možnosti z duchovního hlediska vynahrazují negativní a destruktivní tendence války, které jsou pacifistickým materialismem jednostranně a zaujatě zdůrazňovány. Válka přiměje člověka uvědomit si relativitu lidského života a tím také zákonitosti „více-než-života“, a tak má válka vždy hodnotou antimaterialistickou, hodnotu duchovní.

Arditi

Takovýto ohled má neoddiskutovatelný přínos a utíná veškeré žvatlání humanitarismu, sentimentální brekot, veškeré protesty zastánců „lidských práv“ a „internacionál“ hrdinů zpoza psacích stolů. Nicméně i přes to je nezbytné vzít na vědomí, že je potřeba prozkoumat problém dále, aby se plně ustanovilo, za jakých podmínek se duchovní aspekt války skutečně projeví, a aby se nastínila „fenomenologie válečnického prožitku“, rozlišující a hierarchicky řadící jeho rozličné podoby, tak aby vynikl aspekt, jenž musí být považován za vrchol válečnického prožitku.

K dosažení tohoto cíle je třeba připomenout doktrínu, s níž již je pravidelný čtenář Dioramy obeznámen. Ta – mějme stále na paměti – není produktem nějaké konkrétní osobní filosofické konstrukce, nýbrž spíše skutečným údajem, ve své podstatě pozitivním a objektivním. Jde o doktrínu hierarchizované počtvernosti, která vykládá nedávnou historii jako involuční úpadek každého ze čtyř hierarchizovaných stupňů na stupeň další. Tato počtvernost – musí být ještě připomenuto – je tím, co dalo ve všech tradičních civilizacích vzniknout čtyřem různým kastám: otrokům, buržoazní střední třídě, válečnické aristokracii a nositelům čisté duchovní moci. „Kasty“ zde neznamenají – jak se většina mylně domnívá – něco umělého a nahodilého, nýbrž spíše představují „prostor“ sdružující jedince se stejnou povahou, stejnými zájmy a povoláními, se stejnými prvotními předpoklady. Specifická „pravda“, specifické poslání, to určuje kasty v jejich přirozeném stavu, a nikoliv vice versa: nejde tedy o záležitost privilegií či způsobů života monopolizovaných na základech sociálního zřízení více či méně uměle a nepřirozeně udržovaného. V pozadí veškerých formativních institucí v takovýchto společenstvích, přinejmenším v jejich autentičtějších historických podobách, se nachází princip, že neexistuje jeden prostý univerzální způsob žití života, nýbrž několik odlišených duchovních způsobů, náležitých samostatně pro vojáka, buržou a otroka, a že když společenské funkce a distribuce skutečně odpovídají tomuto členění, je – dle klasického výrazu – řád secundum aequum et bonum.[1] (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Překlad 7. kapitoly knihy Mystérium grálu od Julia Evoly. Přeloženo z anglického vydání knihy s názvem The Mystery of the Grail.

***

Hyperborea

Dalším fundamentálním tradičním učením, o němž jsme s patřičnou dokumentací[1] pojednali jinde, je umístění centra či prvotního sídla olympské civilizace Zlatého věku v boreální či nordicko-boreální oblasti, která se stala neobyvatelnou. Tradice hyperborejského původu, ve své počáteční olympské podobě anebo svých nových projevech heroického typu, se nachází v pozadí zakladatelských či civilizačních skutků vykonaných rasami, které se rozšířily po euroasijském kontinentu od konce doby ledové po období neolitu. Některé z těchto ras musely přijít přímo ze severu; u jiných se zdá, že mají svůj původ v západo-atlantské zemi, v níž byla zřízena jakási napodobenina Severního centra. To je důvod, proč se různé souhlasné symboly a vzpomínky vztahují někdy k severní arktické zemi, a někdy k zemi západní.

Mezi mnoha pojmenováními Hyperborejského centra, která byla použita také pro Atlantské centrum, patří například Thule, (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Julius EvolaS návratem této posedlosti „racionalizováním“ dnes existuje tendence k tomu, aby se sloužilo ideálu, jenž není politický, nýbrž sociální, a jenž přináleží k tělesnému pohodlí, a aby se marginalizovalo a diskreditovalo všechno to, co je složeno z existenčního napětí, heroismu a povzbuzujících sil mýtu. Ovšem bylo zcela správně poukázáno, že v bodě, kdy se prosperita a komfort nakonec stanou nudnými, je hluboká krize nevyhnutelná. Časné známky této krize jsou již patrné. Sestávají ze všech těch podob slepých, anarchistických a destruktivních revolt zaujatých mládeží, která si právě v nejvíce prosperujících národech všímá absurdity a nesmyslnosti existence, jež je socializovaná, racionalizovaná, materialistická a ovládaná takzvanou „konzumní kulturou“. Tento elementární impuls oněch revolt nenachází žádný cíl, a tak se, ponechán sám sobě, stává barbarským.

V tradičních společenstvích vždy existovala jistá liturgie či mystika moci a svrchovanosti, která byla integrální součástí systému, a která zařizovala řešení problému, o němž nyní hovoříme. […]

Julius Evola: Fascism viewed from the Right. Londýn: Arktos, 2013.
s. 36–37.

Read Full Post »

Hora a duchovno

Překlad první kapitoly knihy „Meditazioni delle Vette“, jež je sestavena ze sebraných článků a esejů Julia Evoly. Přeloženo z anglického překladu knihy, vydaného pod názvem „Meditations on the Peaks“.

***

Engadin – vrcholky

V moderním světě existují dva faktory, jež více než kterékoliv jiné zodpovídají za bránění našeho uvědomění si duchovna, které bylo nejstarším tradicím známo: tím prvním je abstraktní charakter naší kultury; druhým je glorifikace slepé a zběsilé posedlosti aktivitou.

Na jedné straně jsou lidé, kteří ztotožňují „ducha“ s učeností nabytou v knihovnách a univerzitních učebnách, nebo s intelektuálními hrami filosofů, nebo s knižním či pseudomystickým estetismem.  Na straně druhé, nové generace přeměnily atletické soupeření v náboženství a zdají se být neschopnými představy čehokoliv mimo vzrušení z tréningu, soutěžení a fyzických úspěchů; skutečně přeměnily sportovní výkon v samoúčelný cíl a dokonce v posedlost, namísto prostředku pro cíl vyšší.

Někteří lidé považují tento protiklad životních stylů za jakési dilema. Ve skutečnosti nacházíme často u takzvaného učeneckého typu vlastní silnou averzi vůči fyzické disciplíně; obdobně u lidí věnujících se sportu pěstí pocit fyzické síly opovržení nad těmi ze „slonovinových věží“, kteří se omezili na knihy a bitvy slov, jež oni shledávají za neškodné.

Tyto dva životní styly by měly být považovány za scestné a za plody moderní dekadence, jelikož jsou oba cizími pro heroickou vizi ducha, jež tvořila osu nejlepších klasických tradic Západu, a která je nyní v kontextu opravdové obnovy Itálie úspěšně evokována.

Až příliš často lidé zapomínají, že duchovno je v podstatě způsob života a že jeho míra nesestává z pojmů, teorií a idejí, které jsou uskladněny v něčí hlavě. Ve skutečnosti je duchovno to, co bylo úspěšně aktualizováno a převedeno do pocítění vyšší kvality, které je zažito duší uvnitř, a do vznešeného vystupování, které je vyjádřeno tělem.

Z této perspektivy je možné ocenit disciplínu, která přestože se tělesných sil týká, v nich nebude začínat ani končit, nýbrž namísto toho se stane prostředkem k probuzení živoucího a organického duchovna. Toto je disciplína vyššího vnitřního charakteru. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Článek Julia Evoly vydaný v časopise „Deutsches Volkstum“, Nr. 11, 1938. Do češtiny přeloženo přes anglický překlad dostupný pod názvem „On the Secret of Degeneration“.

***

Kdokoliv, kdo dospěl k zavržení racionalistického mýtu „pokroku“ a interpretace historie jako souvislého pozitivního rozvoje lidstva, bude postupně tíhnout k světonázoru, jenž byl obvyklý u všech velkých tradičních kultur a jenž měl ve svém středu vzpomínku na proces degenerace, pomalého zamlžování, či kolaps předcházejícího vyššího světa. Když pronikáme hlouběji do této nové (i staré) interpretace, střetáváme se s různými problémy, mezi nimiž je nejpřednější otázka tajemství degenerace.

Ve svém doslovném smyslu není tato otázka v žádném případě nová. Zatímco rozjímáme nad skvostnými pozůstatky kultur, kterých jména samotná se nám dokonce ani do dnešních dnů nedochovala, ale které se zdají že nám, dokonce i svými hmotnými pozůstatky, sdělují velikost i sílu, jež byla víc než pozemská, stěží se najde někdo, kdo by si nepoložil otázku o smrti kultur a nepociťoval nedostatečnost důvodů, jež jsou obvykle coby vysvětlení předkládány.

Civilizace-rozklad

Můžeme děkovat hraběti de Gobineau za nejlepší a nejznámější shrnutí tohoto problému, stejně jako za mistrovskou kritiku hlavních hypotéz o něm. Také jeho řešení založené na rasové myšlence a rasové čistotě obsahuje množství pravdy, nicméně potřebuje být rozšířeno několika postřehy týkajících se vyššího řádu věcí. Jelikož bylo mnoho případů, kdy kultura zkolabovala, přestože její rasa zůstala čistá, což je především zřejmé u jistých skupin, které trpěly pomalým, nezadržitelným vymíráním, navzdory tomu, že zůstaly rasově izolovány, jako by se jednalo o ostrovy. Příklad nedaleko na dosah ruky je případ Švédů a Nizozemců. Tito lidé se dnes nacházejí ve stejném rasovém rozpoložení, jako ve kterém byli před dvěma stoletími, ale dnes již nacházíme jen pramálo z heroických dispozic a rasového uvědomění, které jim kdysi byly vlastní. U jiných velkých kultur se zdá, že zůstaly stát ve stavu mumií: v nitru jsou již po dlouhou dobu mrtvé, takže stačí pouze sebemenší tlak, aby je povalil k zemi. Toto byl případ, například, starého Peru, oné obrovské sluneční říše, která byla vyhlazena několika málo dobrodruhy, vybranými z nejhorší chátry Evropy.

Jestliže se podíváme na tajemství degenerace z výlučně tradičního hlediska, jeho úplné řešení se stává dokonce ještě těžším. Jde pak o (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Kapitola z knihy Lidé uprostřed ruin od Julia Evoly.
Překlad Karel V., Tradice budoucnosti, ed. Fascikly č. 4/2011, studijní skupina Délský potápěč.
Video Hrdost.net, prosinec 2012.

Celý text: http://tradicebudoucnosti.deliandiver.org/edice-fascikly/julius-evola-evropa/

***

Julius Evola pozvedá hlas proti narůstající krizi vyšších hodnot — etických i politických — v současném světě. A i když nemusíme souhlasit se všemi jeho závěry, oprávněnými třeba jen z určité perspektivy, je jisté, že knihu ocení ti, kteří jsou přesvědčeni, že „nejen chlebem živ je člověk“, a že „hospodářský faktor je sice důležitý, ale ne prvořadý.“

– Junio Valerio Borghese

Read Full Post »

orientaceKdo je skutečně vojákem, je jím z přirozenosti, tedy protože jím chce být. Proto v misích a úkolech mu přidělených, tak řečeně, nachází sám sebe. […]
Voják může považovat za své druhy pouze ty, kteří jsou pevně rozhodnuti hájit své posty. Ne ty, kteří se vzdávají, slabé či neschopné.

Julus Evola: Metafyzika války
(zvýraznění redakce)

Viz též Myslitel (Orientace)

Read Full Post »

Překlad první kapitoly Evolovy knihy The Yoga of Power: Tantra, Shakti, and the Secret Way.

***

V prvních několika stoletích našeho letopočtu, a především kolem pátého století našeho letopočtu, došlo v oblasti, kde vyrostla velká indoárijská civilizace, k zásadním změnám: vznikly, vyvíjely se a šířily se nové duchovní a náboženské směry, které se vyznačovaly novými rysy, jež se odlišovaly od převládajících motivů předchozího období. Tyto změny pronikly téměř všude a silně ovlivnily to, co je obecně nazýváno hinduismem: zasáhly do jógových škol, post-upanišadských spekulací i do kultů Višnua a Šivy. V buddhismu daly tyto změny vzniknout novému proudu, tzv. Vadžrajáně (Diamantová cesta nebo Cesta hromoklínu). Nakonec se spojily s různými formami lidových kultů a magických praktik na jedné straně a s přísně esoterickým a iniciačním učením na straně druhé.

Šiva - Nataraja

Nataraja – Šiva ničící kosmos

Tento nový proud může být označen jako tantrismus. Nakonec vedl k syntéze všech hlavních motivů hinduistického duchovna, k nalezení konkrétního vyjádření a potvrzení správnosti své vlastní metafyziky dějin. Termíny Tantra (slovo, které znamená „pojednání“ nebo „vysvětlení“, což je odvozeno od kořene tan, což znamená „rozšířit“, „pokračovat“, „rozvíjet“) a Ágama (slovo označující jiné texty zabývající se tímtéž) by měla být chápána ve významu „to, co pokračuje“, „to, co sestoupilo“. Cílem tantrismu bylo vyjádření ideje představující rozšíření a další rozvoj tradičních učení popsaných původně ve Védách a později v brahámánách, upanišadách a puránách. To je důvod, proč byly Tantry pro zvýšení své důležitosti prohlašovány za „pátou Védu“[1], což je další ukázkou toho, že jde o nové zjevení toho, co se nachází ve čtyřech tradičních Védách. Mimo to přidaly odkaz na tradiční učení o čtyřech věcích (jugách)[2]. Je řečeno, že učení, obřady a disciplíny, které byly životaschopné v prvním věku (Krita či Satja juga, ekvivalent Hésiodova „zlatého věku“) již nejsou vhodné pro lidi žijící v následujících věcích, zvláště v posledním „temném věku“ (Kali juze, „železném věku“ či „vlčím věku“, jak je nazýván v Eddě). Lidstvo v těchto pozdějších věcích může najít vědění, světonázor, rituály a adekvátní praktiky pro pozvednutí lidí nad rámec jejich stavu a pro překonání smrti (mrityun javate) ne ve védách a dalších striktně tradičních textech, ale spíše v tantrách a ágamách.  V současném věku jsou vhodné a účinné pouze tantrické praktiky založené na Šaktí (šaktí sadhána): všechny ostatní jsou považovány za stejně bezmocné jako had zbavený svého jedu.[3]

I když tantrismus ani zdaleka neodmítá starou moudrost, vyznačuje se (1) odmítnutím prázdného a stereotypního ritualismu, (2) odmítnutím pouhých spekulací či rozjímání a (3) jakékoli askeze jednostranné, umrtvující a kajícné povahy. Oproti kontemplaci staví (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Koncentrace na vrcholuPůvodní význam slova askeze – z řeckého άσκέω, cvičit – je cvičení či „trénink“ nebo v římském významu představuje „disciplínu“. Odpovídajícím indoárijským termínem je tapas (tapa nebo tapo v pálijštině), jenž nese podobný význam. Toto slovo má kořen tap, který znamená „být horký“ nebo „zářit“, což představuje myšlenku intenzivní koncentrace, záření a zápalu.

S rozvojem západní civilizace termín askeze (nebo jeho odvozeniny) získal jiný význam, který se liší od originálu. Nejenže přijal výlučně náboženský smysl, ale obecně převládajícím názorem na Západě je víra, že je askeze spjata s umrtvováním těla a bolestným zřeknutím se světa: pojem dnes označuje metodu, kterou víra obvykle obhajuje jako nejvhodnější způsob k získání „spásy“ a smíření člověka, zatíženého prvotním hříchem, se svým Stvořitelem. Již v počátcích křesťanství bylo slovo „asketa“ používáno pro ty, kteří praktikovali mortifikaci sebemrskačstvím.

Proto se s rozmachem moderní civilizace stal asketismus objektem silné zášti. Když i Luther (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Následující text uspořádal administrátor webu www.juliusevola.net. Jde o představení Julia Evoly za pomocí jeho vlastních slov. Dle nás velice zdařilý text předkládáme v překladu, jinak nepozměněný (mimo přidaný obrázek). Za redakci

-od-

Doplnění: ten samý text sestavený z úseků vyňatých ze zavedených dostupných českých překladů Evolových děl,  doplněný o nové překlady vlastní, bez typografického uspořádání (kaligramu?) zde. Čtenáři bude tato varianta pravděpodobně lépe srozumitelná.

GRUPPO-DI-UR

.

.

.

.

.

.

jako v dobrodružství

mise

zkouška

volba

nebo experiment

pozemský život se zdá být něčím

k čemu se člověk zavázal sám

dřív než našel sebe v lidském stavu

přijetí v očekávání

ať už jakkoliv složité

bídné

nebo dramatické stránky to může přinést

stránky obzvláště očekávatelné v době jakou je současnost

těmito slovy můžeme definovat a přijmout

princip odpovědnosti a „loajality“

bez vnějších

„heteronomních“ odkazů

.

.

.

Y

. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

« Newer Posts - Older Posts »