Posts Tagged ‘Veliké poledne’

Nová kniha Veliké Poledne

„Desetiletí mého duchovního vývoje vydalo zralý, celistvý plod.“

Knihu možno zakoupit v knihkupectví Skleněná louka

Read Full Post »

Tento článek je převzat z webu Veliké poledne se souhlasem autora.

***

Imigranti ve středomoří

Již dlouhá desetiletí dochází k erozi a rozleptávání evropského kulturního prostoru. Od poloviny minulého století ve všech ohledech a odvětvích jednoznačně převládl úpadek. Evropská společnost ochotně přijímá a propaguje hodnoty, které jsou zdařilému životu škodlivé, a vydává všanc ono staletí narůstající bohatství. A protože ve starších dobách byla Evropa opakovaně na špici v dosahování podmínek ke zdařilému životu, lze pochybné moderní hodnoty právem nazvat antievropskými.

Zmatenost ale sahá tak daleko, že valná část společnosti považuje právě tyto hodnoty naopak za vrchol a podstatu evropské kultury, jako by teprve jimi dosáhla Evropa cíle svého duchovního vývoje.

Patří mezi ně například protěžování (parlamentní) demokracie, považované za nejlepší formu vlády, nebo alespoň za nejlepší z možných, nebo alespoň za nejmenší zlo. Jak ale vidíme, ponížila parlamentní demokracie politiku na úroveň zbabělého a trapného politikaření bez kousku hrdosti a umožnila expanzi lidsky bezvýznamného politického plevele, který není schopen spravovat společnost.

Jiným zlem je bezuzdný materialismus s jeho vírou, že jediné smysluplné kritérium snah a postojů je ekonomický zisk. Tomu se pak přizpůsobuje fungování celé společnosti včetně mezilidských vztahů.

Pro téma tohoto pojednání je ale nejdůležitější ona do patologické polohy dohnaná přecitlivělost, která hlásá, že ze života je nutné odstranit co nejvíce, nejlépe pak všechno utrpení, bolest a nepříjemné podněty. Určitá míra toho všeho je ale k životu nezbytná, protože nouze vede k zocelování a udržování úrovně, zatímco pohodlí plodí úpadek. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Tento článek je převzat z webu Veliké poledne se souhlasem autora.

*

Ukrajina - boje

*

Současný systém nepanuje proto, že by se tak pevně držel v sedle, nýbrž proto, že neexistuje žádná silná a smysluplná alternativa.

Razantní odklon od dnešních trendů by byl nanejvýš žádoucí, protože ať už stávající společnost směřuje kamkoli, nečeká ji ve 21. století již pranic dobrého. Ale i když se o to různí lidé snaží, málokdo doopravdy vidí možnost úspěchu. Naděje se upírají spíše k předpokladu, že až se společnost zhroutí, uvolní se prostor pro vznik „něčeho nového“.

Já osobně tyto naděje považuji z velké části za liché. Současnost nepřeje vzniku velkého hnutí především svým blahobytem. U většiny lidí jsou vyhlídky na osobní prospěch, na zlepšení životní situace, příčinou velké části jejich motivace do nějakého hnutí vstoupit. Nadbytek proto plodí pasivitu a nezájem, a tedy menší počet potenciálních zájemců.

Jinak mají ovšem všichni kritici společnosti nebývale volné ruce a také značné možnosti. Nedaří-li se jim přikládat cihlu k cihle, není to vinou sabotáží, nýbrž jednoduše tím, že jsou to mizerní stavitelé. Všude se nedostává vůdců. Nevidím žádnou snahu o smysluplnou změnu, která by přesahovala klubovou formu a klubovou úroveň. Mezím tolerance této společnosti se uvážliví kritikové zatím ani vzdáleně nepřibližují.

Tento problém by v době nestability nebyl o nic lepší. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Tento text je převzat z knihy Velké poledne se souhlasem autora. Odkazy doplnila redakce Hrdosti.

masy

Již několik století se misky vah politické moci s výchylkami, ale vytrvale odklání od aristokracie a elity směrem k lidu. Ve středověku byl lid chápán spíše jako zdroj obživy pro šlechtu a veřejnost v dnešním slova smyslu neexistovala. S postupným obecným bohatnutím, růstem vzdělanosti u středních vrstev a oslabováním moci církve rostlo sebevědomí a sebeuvědomění třetího stavu. Záhy poté se pak logicky začaly ozývat jeho požadavky na politická práva a moc.

V 18. a 19. století se formuje občanská společnost, veřejné mínění a další dnes známé pojmy. Pomocí stálého tlaku i revolučních bouří si lid dobývá postavení. Zároveň však pořád existuje šlechta, která jen neochotně slevuje ze svých pozic. Toto období se vyznačuje intelektuálně plodným společenským pnutím. I pro šlechtu byl tento stav příznivý, protože měla motivaci se snažit. Dříve byla její moc samozřejmá, takže se mnozí chovali až příliš namyšleně a zpupně. Nyní se naopak osvícenější šlechtici snažili dokázat svoji společenskou užitečnost.

V první polovině 20. století přichází šlechta o zbytky svých privilegií, dochází k faktickému zrovnoprávňování a společnost se demokratizuje. Nejrazantnějším předělem mezi starým a novým se stala první světová válka. V náhledu na společnost se masivně prosazuje názor, že „veškerým zdrojem moci je lid“. Z toho plynou logické konsekvence, zejména ta, že všechna politika se vlastně dělá výhradně pro lid, že blaho lidu je nejvyšším kritériem uvažování a že politici i jiné autority jsou vlastně jen sluhy lidu. V apologii lidu zašli nejdále socialisti a komunisti. Ti neuznávají žádné právo elit na existenci a hlásají zavilou nenávist vůči jakémukoli druhu elity. Umírněnější demokraté přiznávají elitám praktickou správní úlohu: úkolem elit je docílit toho, aby společnost byla efektivněji spravována. Tedy jsou tu elity také výhradně kvůli lidu a pro lid. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Velké Poledne

*

http://www.velikepoledne.wbs.cz/

*

Třebaže ne se všemi myšlenkami plně souhlasíme, je nám obsah zde odkázaných stránek v jistém ohledu sympatický. Především doporučujeme k nahlédnutí knihu Veliké Poledne, díl 1.

Read Full Post »